... (40) Komise, členské státy, průmysl a další partneři by měli nadále přispívat k podpoře alternativních zkušebních metod na mezinárodní i vnitrostátní úrovni, a to včetně metod využívajících výpočetní techniku, metod in vitro, případně metod založených na toxikogenomice a dalších příslušných metod. Strategie Společenství na podporu alternativních zkušebních metod je prioritou a Komise by měla zajistit, že prioritním tématem zůstane i v rámci jejích budoucích výzkumných rámcových programů a iniciativ, jako je akční plán Společenství na ochranu zvířat a zajištění jejich dobrých životních podmínek 2006 až 2010. Je třeba usilovat o zapojení partnerů a iniciativ zahrnujících všechny zúčastněné osoby. ...

... 1. Informace o podstatných vlastnostech látek mohou být vedle provádění zkoušek získávány i jinými prostředky, jsou-li splněny podmínky stanovené v příloze XI. Zejména v případě toxicity pro člověka se informace získávají, kdykoli je to možné, jinými prostředky než zkouškami na obratlovcích, pomocí alternativních metod, například metodami in vitro, nebo použitím kvalitativních nebo kvantitativních modelů vztahů mezi strukturou a aktivitou nebo z informací odvozených ze strukturně příbuzných látek (sdružování nebo analogický přístup). Od zkoušek podle bodů 8.6 a 8.7 přílohy VIII a příloh IX a X lze upustit, je-li to odůvodněno informacemi o expozici a provedenými opatřeními k řízení rizik podle oddílu 3 přílohy XI. ...

... Komise nepřihlíží k rizikům pro lidské zdraví plynoucím z použití látky ve zdravotnických prostředcích, na něž se vztahuje směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20 června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků ⁽⁴⁸⁾, směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích ⁽⁴⁹⁾ nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro ⁽⁵⁰⁾. ...

... 1.1.3 Veškeré informace o účincích na jiné organismy než na člověka použité pro posouzení konkrétního účinku na člověka a k určení kvantitativního vztahu mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem) je nutné stručně popsat, pokud možno formou tabulky nebo tabulek, a přitom rozlišovat mezi in vitro, in vivo a ostatními informacemi. Příslušné výsledky zkoušek (např. LD50, NO(A)EL nebo LO(A)EL) a zkušební podmínky (např. doba trvání zkoušky, cesta podání) a jiné náležité informace se poskytnou v mezinárodně uznaných měrných jednotkách pro daný účel. ...

... Žadatel o registraci by měl shromáždit veškeré existující dostupné údaje ze zkoušek látky, která má být registrována, což zahrnuje vyhledání příslušných informací o látce v literatuře. Je-li to proveditelné, měly by být žádosti o registraci předkládány společně v souladu s článkem 11 nebo 19. To umožní sdílení údajů ze zkoušek, čímž se zamezí zbytečným zkouškám a sníží se náklady. Žadatelé o registraci by měli rovněž shromažďovat všechny další dostupné a významné informace o látce bez ohledu na to, zda se pro sledovanou vlastnost pro určitou množstevní prahovou hodnotu vyžaduje provedení zkoušek nebo ne. Měly by zahrnovat informace z alternativních zdrojů (např. údaje z (Q)SAR, údaje odvozené z jiných látek, zkoušky in vivo a in vitro, epidemiologické údaje), které mohou napomoci při zjišťování přítomnosti nebo nepřítomnosti nebezpečných vlastností látky a které mohou v některých případech nahradit výsledky zkoušek na zvířatech. ...

... Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení. ...

... 8.1Kožní dráždivost nebo leptavé účinky na kůžiPosouzení této sledované vlastnosti zahrnuje tyto postupné kroky:1)posouzení dostupných údajů o účincích na člověka a zvířata,2)posouzení kyselé nebo alkalické rezervy,3)studie in vitro týkající se leptavých účinků na kůži,4)studie in vitro týkající se kožní dráždivosti. | 8.1Kroky 3 a 4 není nutné provádět, pokuddostupné informace naznačují, že jsou splněna kritéria pro klasifikaci jako látka s leptavými účinky na kůži nebo dráždící oči, nebolátka je hořlavá na vzduchu při pokojové teplotě nebolátka je klasifikována jako velmi toxická při styku s kůží nebostudie akutní toxicity dermální cestou nenaznačuje kožní dráždivost až do mezní hodnoty dávky (2000 mg/kg tělesné hmotnosti). | ...

... 8.1Kožní dráždivost nebo leptavé účinky na kůžiPosouzení této sledované vlastnosti zahrnuje tyto postupné kroky:1)posouzení dostupných údajů o účincích na člověka a zvířata,2)posouzení kyselé nebo alkalické rezervy,3)studie in vitro týkající se leptavých účinků na kůži,4)studie in vitro týkající se kožní dráždivosti. | 8.1Kroky 3 a 4 není nutné provádět, pokuddostupné informace naznačují, že jsou splněna kritéria pro klasifikaci jako látka s leptavými účinky na kůži nebo dráždící oči, nebolátka je hořlavá na vzduchu při pokojové teplotě nebolátka je klasifikována jako velmi toxická při styku s kůží nebostudie akutní toxicity dermální cestou nenaznačuje kožní dráždivost až do mezní hodnoty dávky (2000 mg/kg tělesné hmotnosti). | ...

... 8.2Oční dráždivostPosouzení této sledované vlastnosti zahrnuje tyto postupné kroky:1)posouzení dostupných údajů o účincích na člověka a zvířata,2)posouzení kyselé nebo alkalické rezervy,3)studie in vitro týkající se oční dráždivosti. | 8.2Krok 3 není nutné provést, pokuddostupné informace naznačují, že jsou splněna kritéria pro klasifikaci jako látka s leptavými účinky na kůži nebo dráždící oči, nebolátka je hořlavá na vzduchu při pokojové teplotě. | ...

... 8.4.1Studie in vitro týkající se genové mutace u bakterií | | ...

... Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení. ...

... 8.4.2Studie in vitro týkající se cytogenity na buňkách savců nebo mikronukleární studie in vitro | 8.4.2Studii není obvykle nutné provést,jsou-li k dispozici patřičné údaje ze zkoušky in vivo týkající se cytogenity neboje látka známa jako karcinogenní kategorie 1 nebo 2 nebo mutagenní kategorií 1, 2 nebo 3. | ...

... 8.4.2Studie in vitro týkající se cytogenity na buňkách savců nebo mikronukleární studie in vitro | 8.4.2Studii není obvykle nutné provést,jsou-li k dispozici patřičné údaje ze zkoušky in vivo týkající se cytogenity neboje látka známa jako karcinogenní kategorie 1 nebo 2 nebo mutagenní kategorií 1, 2 nebo 3. | ...

... 8.4.3Studie in vitro týkající se genetické mutace na buňkách savců, pokud jsou výsledky v bodě 8.4.1 přílohy VII a bodě 8.4.2 přílohy VIII negativní. | 8.4.3Studii není obvykle nutné provést, jsou-li k dispozici patřičné údaje ze spolehlivé zkoušky in vivo týkající se genetické mutace na savcích. | ...

... 8.7.1Posouzení reprodukční/vývojové toxicity, jeden druh (OECD 421 nebo 422), pokud neexistují dostupné informace o strukturně příbuzných látkách z odhadů (Q)SAR nebo z metod in vitro, že látka může být toxická pro rozvoj. | 8.7.1Test reprodukční toxicity není nutné provést, pokud:je látka známa jako genotoxický karcinogen a byla provedena odpovídající opatření k řízení rizik neboje látka známa jako mutagen působící na zárodečné buňky a byla provedena odpovídající opatření k řízení rizik nebolze vyloučit příslušnou expozici člověka v souladu s oddílem 3 přílohy XI neboje k dispozici pronatální toxikologická studie (příloha IX, bod 8.7.2) nebo dvougenerační reprodukční toxikologická studie (příloha IX, bod 8.7.3).Je-li o látce známo, že má nepříznivé účinky na plodnost a splňuje kritéria pro klasifikaci jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo 2: R 60 a dostupné údaje poskytují dostatečnou podporu pro podrobné posouzení rizik; v tom případě nebudou nutné zkoušky účinků na plodnost. Zkoušky vývojové toxicity však musí být zváženy.Je-li o látce známo, že způsobuje vývojovou toxicitu a splňuje kritéria pro klasifikaci jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo 2: R 61 a dostupné údaje poskytují dostatečnou podporu pro podrobné posouzení rizik; v tom případě nebudou nutné zkoušky vývojové toxicity. Zkoušky účinků na plodnost však musí být zváženy.V případě, že existují vážné obavy o možných nepříznivých účincích na plodnost nebo vývoj, může žadatel o registraci namísto screeningové studie navrhnout studii prenatální vývojové toxicity (příloha IX, bod 8.7.2) nebo dvougenerační studii reprodukční toxicity (příloha IX, bod 8.7.3). | ...

... Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení. ...

... | 8.4Je-li výsledek některé ze studií in vitro genotoxicity podle přílohy VII nebo VIII pozitivní a nejsou-li k dispozici výsledky ze studie in vivo, žadatel o registraci navrhne odpovídající studii in vivo týkající se genotoxicity u somatických buněk.Je-li k dispozici pozitivní výsledek studie in vivo somatických buněk, měla by se na základě všech dostupných údajů, včetně toxikokinetických důkazů, zvážit mutagenita v zárodečných buňkách. Není-li možné učinit jasný závěr ohledně mutagenity v zárodečných buňkách, zváží se další zkoumání. | ...

... 8.6.2Studie subchronické toxicity (90 dnů) u jednoho druhu, hlodavec, samec a samice, nejvhodnější způsob podávání, s ohledem na možnou cestu expozice člověka. | 8.6.2Studii subchronické toxicity (90 dní) není nutné provést, pokudje k dispozici spolehlivá studie subakutní toxicity (28 dnů), která prokazuje závažné toxické účinky podle kritérií pro klasifikaci látky jako R 48, u níž zaznamenaná hodnota NOAEL-28 dnů při použití odpovídajícího faktoru nejistoty umožňuje extrapolaci na NOAEL-90 dnů pro stejnou cestu expozice, neboje k dispozici spolehlivá studie chronické toxicity, pokud byl použit vhodný druh a způsob podávání, nebolátka prochází okamžitým rozpadem a jsou k dispozici dostatečné údaje o produktech štěpení (jak pro systemické účinky, tak i pro účinky v místě absorpce) neboje látka nereaktivní, nerozpustná a neinhalovatelná a neexistuje důkaz absorpce a toxicity při 28denní "limitní zkoušce", zejména pokud k expozici člověka dochází pouze v omezené míře.Vhodná cesta se vybere na tomto základě:Zkoušky dermální cestou jsou vhodné, pokud1)je pravděpodobný kontakt s kůží při výrobě nebo používání a2)z fyzikálně-chemických vlastností vyplývá potenciál pro značnou míru absorpce kůží a3)je splněna jedna z těchto podmínek:při zkoušce akutní dermální toxicity je pozorována toxicita nižší než při zkoušce orální toxicity nebopři studiích kožní nebo oční dráždivosti jsou pozorovány systemické účinky nebo jiné příznaky absorpce nebozkoušky in vitro naznačují významnou dermální absorpci nebou strukturně příbuzných látek je zjištěna značná dermální toxicita nebo pronikání kůží.Zkoušky inhalací jsou vhodné, pokudje expozice člověka prostřednictvím inhalace pravděpodobná, přičemž se zohlední tlak par látky nebo možnost expozice aerosolům, částicím nebo kapénkám inhalovatelných rozměrů.Další studie navrhne žadatel o registraci nebo si je může vyžádat agentura v souladu s článkem 40 nebo 41 v případě, žese nepodařilo určit NOAEL v 90denní studii, pokud příčinou nemožnosti určit NOAEL nebyla nepřítomnost nepříznivých toxických účinků, nebose jedná o toxicitu vyvolávající zvláštní obavy (např. vážné nebo těžké účinky), neboexistují náznaky účinku, pro nějž jsou dostupné důkazy nedostatečné pro toxikologický popis nebo pro charakterizaci rizika. V těchto případech může být rovněž vhodnější provést zvláštní toxikologické studie, které mají prozkoumat tyto účinky (např. imunotoxicitu, neurotoxicitu), neboexistuje zvláštní obava týkající se expozice (např. použití ve spotřebním zboží, které vede k úrovním expozice, které jsou velmi blízké výši dávek, při nichž lze předpokládat toxicitu pro člověka). | ...

... Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení. ...

... | 8.4Je-li výsledek některé ze studií in vitro genotoxicity podle přílohy VII nebo VIII pozitivní, může být nutné provést druhou zkoušku in vivo u somatických buněk, a to v závislosti na kvalitě a významu dostupných údajů.Je-li k dispozici pozitivní výsledek studie in vivo somatických buněk, měla by se na základě všech dostupných údajů, včetně toxikokinetických důkazů, zvážit mutagenita v zárodečných buňkách. Není-li možné učinit jasný závěr ohledně mutagenity v zárodečných buňkách, zváží se další zkoumání. | ...

... 1.4 Metody in vitro ...

... Výsledky získané vhodnými metodami in vitro mohou naznačovat přítomnost nebo nepřítomnost určité nebezpečné vlastnosti nebo mohou být důležité ve vztahu k mechanistickému chápání, které může být důležité pro posouzení. V této souvislosti se "vhodnou "metodou rozumí metoda dostatečně dobře vypracovaná podle mezinárodně dohodnutých kritérií pro vývoj zkoušek (např. kritéria Evropského střediska pro validaci alternativních zkušebních metod (ECVAM) k povolení zkoušky pro prevalidační postup). V závislosti na možném riziku může být nutné bezprostřední potvrzení vyžadující zkoušky nad rámec informací stanovených v příloze VII nebo VIII nebo navrhované potvrzení vyžadující zkoušky nad rámec informací stanovených v příloze IX nebo X pro příslušné množstevní rozmezí. ...

... Jestliže výsledky získané použitím takových metod in vitro nenaznačují určitou nebezpečnou vlastnost, provede se přesto příslušná zkouška pro dotyčné množstevní rozmezí, aby se potvrdil negativní výsledek, pokud se zkouška nevyžaduje v souladu s přílohami VII až X nebo ostatními pravidly v této příloze. ...

... 1) výsledky jsou odvozeny z metody in vitro, jejíž vědecká platnost byla zjištěna validační studií podle mezinárodně dohodnutých zásad validace, ...